MILDA KASL

Blog

28.01.2017

Jak jsme se učili od mistra

Dolní Lukavice – Přinášíme vám reportáž z kurzu malby akrylovými barvami u malíře Mildy Kasla.

13.8.2015

Dolní Lukavice – Je neděle, devět hodin ráno a já se ještě se dvěma známými nacházím v Dolní Lukavici u malíře Mildy Kasla. Všichni jsme se přihlásili na kurz malby akrylovými barvami, který pořádá ve spolupráci s Galerií Visio Art. Co od toho vlastně mám čekat? Vždycky mě bavilo malovat, říkám si a přinejmenším se těším na příjemně strávený den.

„Budeme pracovat venku nebo v ateliéru?" ptá se nás umělec a my se ve chvíli shodneme, že v tom horku bychom raději byli uvnitř. „To bude určitě lepší, venku si ale ještě natáhneme plátna," odpovídá a podává nám prkýnka, ze kterých po chvíli skládáme obdélník. Poté přichází natahování plátna. „Drž to pevně, pořádně to napni," kárá mě mistr, když vidí mé nakrabacené plátno, a pomáhá mi je vyrovnat. Když máme všichni pečlivě nataženo, plochu natřeme základním bílým akrylovým nátěrem a necháme dobře zaschnout. Přichází zasloužená přestávka a já si v té chvíli říkám, jestli i ten zbytek bude taková fuška.

Mistr dohlížel na naše výtvory.

Vstupujeme do ateliéru, který mimochodem celý zdobí Kaslovy obrazy, uprostřed je stůl, na něm váza s květinami, kolem stojí tři malířské stojany, do kterých pokládáme svá plátna. „Natočte si je co nejvíc na světlo, abyste na to pořádně viděli," radí nám malíř.

Všichni teď soustředíme pohled na vázu s kvítím, kterému dominují růžové a bílé pivoňky. „Asi budu kubista," směje se při pohledu na květiny další účastník kurzu Jirka. Pokyvuji hlavou a šeptám, že na tom zřejmě budu podobně. „Tohle přeci v životě nemůžeme namalovat…"

Mistr nás ale uklidňuje. „Nejste tady proto, abyste úplně přesně nakreslili, co na tom stoje je. To si klidně můžete vyfotit. Jde o to, jakou máte představivost, jak to celé vidíte, jak vnímáte barvy. Nebojte se toho," povzbuzuje Milda Kasl.

Do rukou od něj dostáváme světlebarevné křídy. „Rozdělte si tu plochu na třetiny. Zespoda i ze strany," říká a já si na plátno dělám dvě svislé a dvě vodorovné linky. To kvůli kompozici. „Abyste nenamalovali všechno doprostřed a kolem pak nebylo nic. Ten obraz musí fungovat jako celek, to je základní pravidlo. Pracujte tedy s celou plochou," radí nám malíř.
Připravujeme plátna.

Na řadu teď přichází náčrt vlastního obrazu, zatím ještě křídou. Když je naše představa o budoucí podobě obrazu hotová, dáváme si pauzu a mistr nám vysvětluje, jaké mají akrylové barvy vlastnosti. Ty nejdůležitější jsou, že rychle schnou a dají se ředit vodou. Posléze zjišťujeme, že tohle je opravdu velká výhoda!

Všichni si natočíme kbelík s vodou a jde se k plátnu. Dostáváme velké, pět centimetrů široké štětce, což nás zaráží. „Jak s tímhle máme proboha malovat?" Když nám ale Milda Kasl ukazuje, jakým štětcem maluje on, náš údiv mizí. Používá totiž ještě větší.

K dispozici máme čtyři barvy – červenou, žlutou, modrou a bílou. „Všechny ostatní barvy si namícháte. Dá se s tím úžasně čarovat," povzbuzuje nás umělec. Po chvíli se shodujeme na tom, že s velkým štětcem se pracuje výborně, po několika minutách už jsou vidět první výsledky.

Z kurzu malby akrylovými barvami.

Mistr kolem nás chodí, občas nám svou uměleckou rukou sáhne do díla a poradí, co dál. Nebojí se však říct ani to, že tudy cesta nevede. Pro mne nyní přichází fáze, kdy si malování opravdu užívám. Skvělý relax, říkám si.
S několika přestávkami máme asi po čtyřech hodinách hotovo. A výsledek? Pro každého samozřejmě ten nejlepší.

Autor: Miroslava Vejvodová